Vedené práce

Níže naleznete stručný přehled bakalářských, magisterských či závěrečných prací, na kterých se podíleli členové našeho týmu.

2023

"Faktory ovlivňující ochotu poskytnout první pomoc u běžné a pedagogické veřejnosti v České republice"

V České republice jsou občané povinni poskytnout první pomoc dle platných právních norem. Proto je výuka první pomoci začleněna i do vzdělávacích programů na různých úrovních školního vzdělání. Přestože se lidé učí, jak poskytovat první pomoc, ukazuje se, že v reálných situacích často není poskytnuta dostatečně. Existuje více faktorů, které mohou ovlivnit lidské reakce a snížit ochotu poskytnout první pomoc. Podle odborných studií jsou nejběžnějšími inhibujícími faktory přítomnost nebezpečí, strach z nákazy, panika a stres, nedostatečná znalost postupů první pomoci a obecné obavy. Avšak většina těchto informací byla získána prostřednictvím studií provedených mimo Českou republiku. Proto jsme provedli dvě dotazníkové studie zaměřené na českou populaci. Respondenty byli zástupci běžné (N=1594) a pedagogické (N=1876) veřejnosti. Cílem bylo zjistit, které faktory je nejvíce omezují při poskytování první pomoci. Výsledky ukázaly, že mezi nejdůležitější faktory patří bezpečnostní aspekty, emocionální vlivy (např. panika, úzkost, pocit znechucení či nevolnosti) a nedostatečná znalost první pomoci. Na základě výsledků byla navržena didaktická doporučení do pedagogické praxe, která mohou zvýšit kvalitu a efektivitu prováděných školení první pomoci.

"Znalosti a dovednosti žáků v první pomoci na 2. stupni základních škol – kardiopulmonální resuscitace"

Tato diplomová práce se zaměřuje na výuku první pomoci u žáků základních škol s důrazem na resuscitační postupy. První pomoc a resuscitace především jsou klíčovou dovedností pro záchranu životů v kritických situacích. I když je výuka první pomoci součástí školních programů, často zůstává omezena na teoretický výklad, což může omezit schopnost žáků prakticky reagovat. Předložená studie zdůrazňuje význam praktického nácviku a zážitkové pedagogiky ve výuce první pomoci. Realizovali jsme šetření na žácích 2. stupně základní školy (N=142), které se skládalo ze dvou hlavních částí. V dotazníkové části žáci mimo jiné hodnotili obtížnost jednotlivých úkonů spojených s resuscitací a odpovídali na otázky zaměřené na teoretické znalosti. V rámci druhé části žáci předvedli ukázku resuscitace na elektronickém výukovém modelu. Provedený výzkum potvrdil, že teoretické znalosti často neznamenají, že žák dovede potřebný úkon předvést i v praxi. Největší obtíže žákům dělaly úkony spojené s poskytováním umělých vdechů, ale nedostatky žáci měli i v případě správné frekvence a hloubky stlačování. Na základě uvedených výsledků byla navržena didaktická doporučení, která je možné implementovat do výuky první pomoci pro žáky. Jako klíčové se zdá být praktické cvičení resuscitace a možnost si dané úkony opakovaně vyzkoušet.

"Stresové faktory učitelů a možnosti jejich zvládání"

Učitelství je zařazováno mezi profese s nejvyššími hodnotami prožívaného stresu. V rámci náplně svého povolání se učitelé musí vyrovnávat s řadou faktorů, které mohou způsobovat stres. Cílem práce bylo na základě světové i české primární odborné literatury vytvořit rešerši shrnující poznatky o stresových faktorech učitelů a o možnostech, jak se s nimi vyrovnat. Úvodní kapitola práce je zaměřena na zasazení problematiky stresu do učitelského prostředí a shrnuje možné následky, které s sebou stres učitelů přináší. Stěžejní část bakalářské práce obsahuje informace o stresových faktorech učitelů ve světovém a českém kontextu spolu se způsoby zvládání stresu. V úvahu jsou vzaty také stresory spojené s nedávnou pandemií covidu-19. Závěrem práce jsou zmíněna doporučení sloužící ke snížení stresu učitelů a minimalizaci jeho možných následků. Klíčová slova

"Šikana pedagogů ze strany žáků a možnosti řešení"

Bakalářská práce se věnuje šikaně učitelů ze strany žáků. Jedná se o významný problém, kterému však v odborné literatuře nebyla věnována dostatečná pozornost. V současnosti se stává ještě aktuálnějším, a proto je tento fenomén rozebíraný již častěji. Předložená práce má charakter literární rešerše vytvořené na základě původních empirií a výzkumů věnující se šikaně učitelů ze strany žáků. Cílem bakalářské práce je představení této formy šikany a shrnutí základních poznatků s ní spjaté. Práce se zabývá i jejím možnostem jejího řešení. Náplní literární rešerše je především utřídění informací o frekvenci šikany a o jejích příčinách. Pochopení důvodů může napomoci k redukci výskytu tohoto jevu. Závěrečná část se pak věnuje možnostem řešení daných situací. V té jsou zmíněny právě východiska, jež by mohly vést ke zmírnění či k úplnému vymizení.

"Prvky distanční výuky – využívání a hodnocení českými pedagogy"

Po zavedení vládních opatření proti šíření onemocnění covid-19 byli učitelé v České republice nuceni přejít na distanční výuku. Různé studie se věnují dopadům těchto změn, ale o konkrétních prvcích (aktivitách) distanční výuky je dostupné jen omezené množství informací. Proto byl vytvořen dotazník na toto téma s 14 definovanými prvky a získány odpovědi od českých pedagogů (N=2662). Byly testovány 4 hypotézy, které se věnovaly hodnocení jednotlivých prvků a změnám v jejich využívání v souvislosti s pandemií. Dále byly testovány 4 hypotézy, které předpokládaly rozdíly ve využívání prvků na základě typu školy (základní nebo gymnázium), délce pedagogické praxe, pohlaví a vyučovaném předmětu (biologie). Tato práce poskytuje statistiku využívání a hodnocení. Výsledky analýz potvrzují významné změny ve využívání a rozdíly mezi vybranými skupinami. Z toho vyplývá, že pandemie covidu-19 výrazně změnila podobu výuky, a to i do budoucna. Interpretace výsledků s příklady textových odpovědí respondentů je doplněna doporučením pro pedagogickou praxi. Další průzkumy by bylo vhodné zaměřit na prvky distanční výuky mimo specifickou situaci pandemie.

"Příprava didaktických materiálů pro výuku první pomoci na 2. stupni základních škol"

Diplomová práce se zabývá problematikou vzdělávání první pomoci na druhém stupni základních škol. Cílem práce bylo vytvořit sadu pracovních úloh, které může pedagog využít v rámci samostatné práce žáků během doby, kdy se věnuje jiným žákům při praktickém nácviku. První část práce obsahuje všeobecný přehled o významu první pomoci, zařazení první pomoci v kurikulárních dokumentech na základní škole a možnosti výuky první pomoci včetně organizačních forem, metod a didaktických prostředků pro výuku první pomoci na školách. Druhá část se zabývá tvorbou stanovených pracovních listů s úlohami a jejich evaluací. Vytvořeno bylo celkem 9 různých typů úloh ve 4 variantách, které byly následně seskupeny do 4 pracovních listů. Ověření využitelnosti úloh v praxi proběhlo formou evaluačního dotazníku, a to z hlediska srozumitelnosti, náročnosti a zábavnosti. Z výsledků vyplývá, že vytvořené úlohy vyhovují výše uvedeným charakteristikám na adekvátní úrovni – byly žáky hodnoceny jako srozumitelné, přiměřeně náročné a zábavné. Součástí práce je kromě sady pracovních listů i řešení jednotlivých úloh včetně uvedení průměrného času na vyplnění a uvedení náročnosti každé úlohy. Některé úlohy navíc obsahují metodické poznámky pro pedagogy.

2022

"Faktory ovlivňující přístup a motivaci žáků základních a středních škol k učení se první pomoci"

Výuka první pomoci ve školách je efektivní způsob, jak dostat důležitost znalosti první pomoci do povědomí co nejvíce lidem ve společnosti. Děti jsou díky své snadné motivaci, lehkému učení a retenci vědomostí vhodná cílová skupina pro získání vzdělané a trénované populace v poskytování první pomoci. V zemích, kde je výuka první pomoci povinnou součástí školních vzdělávacích plánů, se výrazně zvyšuje míra přežití při náhlé zástavě srdce. Náplní této bakalářské práce je shromáždění informací z odborných studií a vytvoření literárního přehledu faktorů ovlivňujících přístup a motivaci žáků základních a středních škol k učení se první pomoci. Práce se zabývá především tím, co ovlivňuje celkový přístup dětí k první pomoci a chuť učit se ji, jaké postupy by se žáci měli učit s odbornou oporou z hlediska vhodnosti vzhledem k jejich věkovým specifikům. Součástí práce je také shrnutí poznatků, jak zefektivnit výuku první pomoci na základních a středních školách (např. jestli je efektivnější výuka pedagogů či odborných zdravotnických pracovníků).

2021

"První pomoc v učebnicích přírodopisu a biologie pro 2. stupeň ZŠ a SŠ"

První pomoc zachraňuje životy. Je tedy třeba, aby ji ovládala co největší část populace, a její efektivní výuka by měla probíhat na základních školách. Jako podklady pro výuku učitelům často slouží především učebnice. Jak jsou na tom české učebnice se zpracováním právě tématu první pomoci? Tato práce se věnuje zpracování tématu první pomoci v učebnicích přírodopisu pro 2. stupeň ZŠ dostupných a používaných v České republice. Těžištěm práce je analýza odborné správnosti zpracování tématu první pomoci, zaměřená především na život bezprostředně ohrožující stavy a bezpečnost zachránce. V této oblasti byla hodnocena především odborná správnost a aktuálnost zahrnutých informací. Analýzu odborného obsahu doplňuje analýza didaktických kvalit učebnic, zaměřující se na jejich přehlednost a srozumitelnost. Výzkum ukazuje značné rozdíly mezi porovnávanými učebnicemi v kvalitě zpracování tématu první pomoci po odborné i didaktické stránce.

"Úroveň znalostí pedagogů v poskytování psychologické první pomoci"

Škola a školní prostředí by mělo být bezpečným místem pro rozvoj dítěte. Tato instituce by měla dětem předávat nejen faktické informace a znalosti, měla by být také místem, kde se dítě nebojí mluvit o svých pocitech, nápadech a myšlenkách. Ať už je na vině kratší čas strávený s žáky (ve srovnání s prvním stupněm) nebo pocit pedagogů, že ty malé děti v sedmé, osmé či deváté třídě už nejsou až tak malé, často se zdá, že empatie pedagogu klesá přímo úměrně rostoucímu ročníku. Devět let je velmi dlouhá doba v životě malého dítěte a může se toho hodně stát. Nemusí to nutně vždy souviset se školu a výukou, ale rozhodně se vše, co dítě prožívá, ve školním prostředí odráží. Proto by pedagogové měli svým žákům naslouchat a vnímat je, měli by být schopni vidět, když dojde k nějaké změně v chování a měli by být také schopni v případě potřeby žákům adekvátně pomoci. Cílem této práce je přinést ucelený přehled týkající se psychologického krizového stavu. Teoretická část se věnuje krizím obecně, vymezení, průběhu a možným spouštěčům. V praktické části práce jsme se snažili zjistit jaké je povědomí pedagogů základních škol o psychologické krizi a zda se s potřebou krizové intervence na škole setkávají. Provedli jsme dotazníkové šetření mezi pedagogy ZŠ v Praze (N=578) se zaměřením na krizové situace a jak je řešit. Dotazník byl rozdělen na několik částí. V dotazníku je poměrně velké množství otázek, u části z nich se jednalo o charakter tzv. explorační studie, pro ně nebyly stanoveny konkrétní hypotézy. Demografické otázky vytvořily jakési síto, díky kterému bylo možné do studie vybrat jen vhodné respondenty. V obecné části byli vyučující tázáni na jejich osobní zkušenosti s krizovými stavy, další část dotazníku byla zaměřena na vnímání a chápání pojmu krizová intervence. Jedna část dotazníku obsahovala několik modelových situací, u kterých se respondenti rozhodovali, jakým způsobem je řešit (co je správně, co je špatně). Také jsme do dotazníku zařadili výčet situací, u kterých se respondenti rozhodovali, zda mohou u žáka vyvolat takový krizový stav, který by nebyl sám schopen řešit.

"Inovace výuky somatologie na kurzech zdravotník zotavovacích akcí"

V rámci této práce byl sestaven výukový blok o somatologii pro úvod akreditovaného kurzu Zdravotník zotavovacích akcí, vyučovaného na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Zároveň bylo připraveno i středoškolské praktikum, sloužící k procvičení nabytých znalostí z biologie lidského těla na závěr školního roku. Oba modely využívají formátu stanovišť a práce ve skupině. Výukový blok o somatologii byl otestován v praxi ve dvou případech v budově fakulty, třetí případ pak využil prostředí Říčanské hájovny Muzea Říčany. Středoškolské praktikum bylo otestováno na žácích tercie a sexty studijního oboru 79-41-K/81 (osmileté studium) Gymnázia Jana Palacha, Mělník, Pod Vrchem 3421.

"Aspekty výuky laické první pomoci z pohledu zdravotnických záchranářů"

"Problematika znechucení a jeho vztah k poskytování první pomoci"

Bakalářská práce se věnuje problematice znechucení a vztahu této emoce k poskytování první pomoci. Hlavním cílem práce bylo vytvořit rešerši z odborných původních zdrojů na dané téma a propojit známé poznatky o znechucení a poskytování první pomoci. Znechucení je afektivní složkou behaviorálního imunitního systému, který za pomoci percepční a kognitivní složky rozpoznává a vyhodnocuje rizikovost podnětů. Následně znechucení ovlivňuje chování jedince, za účelem vyhnutí se kontaktu s potenciálně infekčním objektem nebo jedincem. Behaviorální imunitní systém a znechucení se pravděpodobně primárně vyvinuly jako obrana před snížením fitness jedince způsobeném nákazou patogenem nebo parazitem. V dalších dimenzích znechucení (sexuální, morální znechucení) je jako rizikový podnět vnímána další osoba. Jednotlivé kapitoly v práci následně shrnují základní informace o fungování behaviorálního imunitního systému, o evolučním významu znechucení, významných modelech dělení znechucení a faktorech, které ovlivňují citlivost a míru prožívání znechucení. Druhá část práce se zaměřuje na informace o první pomoci a faktorech, které pozitivně i negativně ovlivňují ochotu první pomoc poskytnout. Charakteristická reakce znechucení se objevuje v některých faktorech první pomoci a mohla by mít vliv na ochotu a rychlost poskytnutí první pomoci.

2020

"Analýza miskoncepcí v první pomoci u pedagogů a veřejnosti v ČR"

První pomoc je definovaná jako soubor jednoduchých opatření vedoucí k omezení rozsahu a důsledků ohrožení zdraví či života. Její poskytování by se mělo řídit platnými postupy vydávanými každých pět let Evropskou resuscitační radou (ERC) a jsou uvedeny v tzv. Guidelines. Přestože jsou zde postupy přesně definované, v populaci jsou stále silně zakořeněny některé nesprávné postupy a mýty, jež mohou zásadním způsobem ovlivnit zdraví zraněné osoby, nebo dokonce způsobit její úmrtí. V této diplomové práci jsou tyto nesprávné postupy souhrnně nazvány jako miskoncepce. Cílem této diplomové práce je analyzovat miskoncepce vyskytující se napříč českou běžnou a pedagogickou veřejností, jejich rozšíření a zdroje, odkud pocházejí, a následné srovnání těchto poznatků s výsledky Zvěřinové (2018) získanými od pedagogů českých základních škol a gymnázií. Vedlejším cílem byla analýza výskytu miskoncepcí u respondentů z běžné veřejnosti, kteří během svého života absolvovali nějaký kurz první pomoci, případně jak ovlivňuje rozsah absolvovaného kurzu, nebo období, v jakém kurz absolvovali, jejich znalosti. Též jsme zjišťovali míru proškolení v první pomoci na všech stupních vzdělávání. Výzkum byl proveden pomocí internetového dotazníku, jehož hlavní část tvořilo 10 modelových situací, u kterých respondenti rozhodovali o správnosti navrhovaných řešení. Výzkumný vzorek tvořilo 1046 respondentů, rozdělených do tří kategorií ("pedagogové", "běžná veřejnost" a "zdravotníci"). Většina analýz byla provedena právě na kategoriích "pedagogové" a "běžná veřejnost" a jejich výsledky jsme poté porovnali. Výsledky uvedené v této práci mohou sloužit jako podklady k edukační a odborné činnosti. Díky odhalení nejčastější zdrojů miskoncepcí bude možné se na tyto zdroje dále zaměřit a dle toho uzpůsobit vzdělávání v první pomoci.

"Aktuální trendy ve výuce biologie ve školách se zaměřením na první pomoc"

Tato bakalářská práce si klade za cíl na základě původních odborných zdrojů vytvořit literární rešerši na dané téma, a tak pomoci informovat veřejnost, zejména pak učitele, o problematice výuky přírodovědných předmětů a první pomoci. Hlavním cílem práce je představit ucelený přehled hlavních aktuálních trendů v přírodovědném vzdělávání a ve výuce první pomoci, přednosti a úskalí jednotlivých metod včetně konkrétních příkladů pro jejich implementaci v daných oblastech. Úvodní kapitola shrnuje historický vývoj přírodovědného vzdělávání pro ukotvení těžiště práce do kontextu. Hlavním obsahem rešerše je představení jednotlivých inovativních výukových metod s jejich přednostmi a úskalími včetně konkrétních příkladů využití ve výuce biologie a přírodopisu na základních a středních školách. Stejný koncept členění pro přehlednost zachovává i kapitola o výuce první pomoci. Závěrečná kapitola se věnuje zhodnocení a porovnání trendů v přírodovědném vzdělávání a výuce první pomoci s tradiční výukou.

"Fyziologické aspekty tonutí"

Bakalářská práce se věnuje problematice tonutí. Jde o celosvětově velký, lidské zdraví ohrožující problém. V České republice patří dokonce k nejčastějším způsobům úmrtí zachraňující osoby. Hlavním cílem práce bylo vytvořit rešerši z odborných původních zdrojů na dané téma a pomoci tak informovat širokou veřejnost, zejména pak plavčíky, o problematice tonutí. I profesionálně školené osoby, jako jsou právě plavčíci, musí pravidelně absolvovat záchranářské kurzy zaměřené na tento závažný problém. Kromě rozpoznání tonoucí osoby a její záchrany se tzv. vodní záchranáři učí i mnoha dalším dovednostem. Z hlediska fyziologie je velice důležité, jakým způsobem, v jakém prostředí a za jakých podmínek k události tonutí došlo. Protože je povolání plavčíka fyzicky, a hlavně psychicky velice náročné, práce se také zabývá kapitolami o fyziologii stresu. Stejně jako v mnoha jiných zaměstnáních, kde jsou zaměstnanci v kontaktu s velkým množstvím lidí, působí i zde široké spektrum nejrůznějších stresorů, které mají hlavní podíl na výsledku práce daného záchranáře a ovlivňují jeho celkový stav.

2019

"Faktory ovlivňující ochotu poskytnout laickou první pomoc jako modelový příklad prosociálního chování"

2018

"Adekvátní poskytnutí první pomoci by mělo být jednou ze základních dovedností, kterou občané mají. Tato povinnost vychází i z platných zákonů ČR. Evropská resuscitační rada pravidelně vydává tzv. Guidelines - doporučené postupy, kterými by se poskytování a výuka první pomoci měla řídit (aktuální verze je z roku 2015). Přesto však v populaci přetrvávají nesprávné postupy (miskoncepce) pro poskytování první pomoci. Často se jedná o zastaralé postupy, nepřesnosti či přímo mýty a nepravdy, které však mohou v případě použití zásadním způsobem snížit šanci na rekonvalescenci či dokonce ohrozit život postiženého. Učitelé se v praxi setkávají se stavy žáků, které vyžadují adekvátní ošetření či poskytnutí první pomoci. Měli by tedy být proškoleni v aktuálních postupech první pomoci a tvoří tak vhodnou cílovou skupinu pro zaměření tohoto výzkumu. Cílem této diplomové práce bylo popsat rozšíření miskoncepcí v první pomoci u českých pedagogů základních škol a gymnázií a nalézt nejčastější zdroje, které se podílí na šíření těchto informací. Analyzovány byly primárně dvě skupiny pedagogů - učitelé přírodovědných předmětů a učitelé vybraných ostatních předmětů. Prostřednictvím předložených modelových situací (kazuistik) byla zjišťována úroveň znalostí v oblasti první pomoci (rozšíření miskoncepcí) a také kde respondent danou informaci získal."

2017

"Zátěžové faktory plynoucí z vytěžování tísňových volání v rámci Telefonního centra tísňového volání 112 a tísňové linky 150"

"Tato bakalářská práce se věnuje problematice úrovně stresové zátěže, která působí na pracovníky ve službě Hasičského záchranného sboru České republiky zaměstnané na pozici operátorů linky tísňového volání 112 a 150. Vzhledem k tématu práce jsou v její teoretické části představeny základní informace o Hasičském záchranném sboru České republiky a o fungování jeho operačních středisek. Dále práce poskytuje souhrnné informace o telefonním centru tísňového volání 112, jeho historii a principy fungování. V práci jsou čtenářům přiblíženy pojmy související se stresem na pracovišti, důsledky které dlouhodobé působení stresu může na člověku zanechat a možnosti, jak stres zvládat a vyrovnávat se s ním. Empirická část práce je vytvořena kombinovaným vyhodnocením dat získaných prostřednictvím použití dotazníku a měření hodnot tepové frekvence hrudním pásem."

2015

"Metodická příručka pro výuku první pomoci - výuka nadstandardních témat

"Závěrečná práce se zabývá problematikou výuky první pomoci. Hlavním cílem je vytvořit metodickou příručku, která by představovala studijní a výukovou oporu pro pedagogy základních a středních škol. Zatímco pro výuku akutních, život ohrožujících stavů (resuscitace, přístup k člověku v bezvědomí, zástava masivního krvácení) existuje již větší množství literatury či přímo příprav na vyučování, u pokročilejších témat tomu tak není. Přesto právě témata jako alergie či lehčí úrazy jsou něčím, s čím se žáci běžně setkávají. Metodická příručka pro výuku nadstandardních témat představuje především shrnutí nejdůležitějších informací v tomto ohledu. Bylo by vhodné vytvořit více podobných materiálů, které by pedagogové v různých stupních vzdělávání měli k dispozici a jich využít např. jako podkladu pro zvídavé dotazy žáků."

2014

"Příprava a realizace praktického cvičení na téma první pomoc na ZŠ a SŠ"

"Tato závěrečná práce zpracovává nejnovější poznatky o poskytování laické první pomoci a vhodné metody použitelné pro efektivní výuku první pomoci na základních a středních školách. Během podrobně připraveného praktického cvičení žáci získají nejen znalosti o poskytování první pomoci, ale také potřebné dovednosti. Míra těchto znalostí a dovedností je právě takového rozsahu, aby v reálných situacích bylo poskytování první pomoci snadno použitelné, efektivní, přesto jednoduché. Velký důraz je kladen na názorné předvedení adekvátních postupů poskytování první pomoci a také na vlastní nácvik správného řešení nahraných situací, kde jsou daná zranění namaskovaná. Celá výuka je inspirována čínským příslovím: "Slyším a zapomínám, vidím a pamatuji, dělám a rozumím." Účinnost a vhodnost této prakticky zaměřené výuky byla ověřena ve třídách základní a střední školy."

"Výuka první pomoci a její efektivita - kvantitativní výzkum"

"Diplomová práce se zabývá problematikou První pomoci. Hlavním cílem této práce je: Porovnat úroveň znalostí studentů před a po absolvování vysokoškolského kurzu "První pomoc ve škole" na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, a tím zhodnotit efektivitu výuky tohoto cyklu.
Hlavní cíl vyvolá řadu dílčích cílů, na které je potřeba hledat odpověď:

Práce je rozdělena do pěti kapitol. Úvod - tedy první kapitola, shrnuje, o čem práce pojednává. Druhá kapitola se zabývá definicí první pomoci, výukou první pomoci na školách a obecně výzkumu v této oblasti. Třetí kapitola se věnuje realizaci kvantitativního výzkumu a definicí hypotéz. Čtvrtá kapitola shrnuje výsledky získané na základě výzkumu. Poslední kapitola - pátá, je zaměřená na diskuzi. Jsou zde diskutovány jednotlivé hypotézy, které byly pro výzkum stanoveny. Výsledky jsou srovnány se zahraniční literaturou."

2013

"Výuka laické první pomoci, se zaměřením na výuku v České republice, Spojených státech amerických a Velké Británii"

"Bakalářská práce pojednává o různých způsobech výuky první pomoci ve třech státech v České Republice, Spojených státech a Velké Británii. Zaměřuji se na místa, kde se můţeme první pomoci učit, a srovnávám, v jakém mnoţství nám jsou informace poskytnuty. Nejvíce se věnuji výuce ve školách a to z několika pohledů- dle kurikulárních dokumentů, učebnic, výzkumů a projektů v těchto státech. Věnuji se také způsobům, které se v jednotlivých zemích k výuce pouţívají, a snaţím se najít ideální řešení pro výuku první pomoci v českých školách a na přírodovědecké fakultě."